Vznik ČBS

Stavební inženýři dokázali najít organizační základnu již před druhou světovou válkou ve Spolku inženýrů a architektů, kde se v rámci pravidelných setkání konaly přednášky vynikajících odborníků v oboru betonových a zděných konstrukcí (profesorů Bechyněho, Hrubana, Dr. Reicha a řady dalších). Spolková činnost se rozvíjela i po druhé světové válce. V 60. letech byl založen Český svaz stavebních inženýrů (ČSSI), který začal velmi nadějně pracovat, ale po roce 1968 byl zrušen. Odbornou a spolkovou činnost vyvíjel potom Československý svaz vědeckotechnických společností (ČSVTS). Po obnovení činnosti ČSSI koncem roku 1989 se převážná část stavebních inženýrů vrátila do tohoto svazu. V souvislosti se vznikem České republiky 1. 1. 1993 a ve snaze zlepšit a rozšířit činnost v oboru betonových konstrukcí i do dalších oblastních poboček (OP) ČSSI byla na základě jednání zástupců většiny oblastních poboček ČSSI ustavena dne 8. prosince 1992 v Pardubicích za účasti tehdejšího předsedy ČSSI Prof. Ing. Miloslava Pavlíka, CSc., republiková zájmová skupina ČSSI nazvaná Česká betonářská společnost (ČBS) ČSSI.

Počáteční struktura ČBS

V základní preambuli nově ustavené společnosti bylo sdružovat členy ČSSI se zájmy v oborech betonových a zděných konstrukcí a napomáhat tak v rozvíjení všech aktivit v oblastech projekce, realizace, zkušebnictví, vědy a výzkumu těchto konstrukcí. Prvním významným úkolem bylo vybudování sítě poboček ČBS při všech OP ČSSI v ČR. Řízení tohoto úkolu bylo svěřeno výkonnému výboru ČBS, jehož předsedou byl zvolen prof. Ing. Jiří Bradáč, CSc., z OP ČSSI Brno a tajemníkem Ing. Pavel Čížek z OP ČSSI Pardubice. Zvoleni byli dále tři další místopředsedové, a to z oblastních poboček Ostrava, Praha a Plzeň, a také hospodář. Pro usměrňování a kontrolu práce výkonného výboru byl navržen rozšířený výbor, jehož členy kromě výkonného výboru byli předsedové dalších oblastních poboček ČBS, zástupci realizační sféry, zejména sponzoři, zástupci vysokých i průmyslových škol a výzkumu, jakož i zástupci ČR ve významných mezinárodních organizacích. Nejvyšším orgánem ČBS bylo plénum (později členská schůze ČBS), sestávající z rozšířeného výboru a delegátů volených oblastními pobočkami, které se scházelo zejména při příležitostech pořádání větších betonářských akcí. Dále bylo navrženo a schváleno čestné předsednictvo ČBS jako stálý poradní orgán ČBS v oblasti odborné a v oblasti mezinárodních vztahů. Významným momentem zde byla snaha, aby ČBS zajistilo kontinuitu zastupování českých odborníků v tehdejším CEB (Euromezinárodní výbor pro beton) vzhledem k tomu, že osud dosavadní České a Slovenské národní skupiny CEB byl po rozpadu ČSFR nejistý. V čestném předsednictvu byli zástupci vysokých škol, výzkumných a zkušebních ústavů z Prahy, Brna a Bratislavy.

Okolnosti startu činnosti ČBS

ČBS vznikla s tím, že těžiště činnosti bude v oblastních, popř. místních pobočkách ČSSI, které se začaly konstituovat v průběhu ledna až března 1993 na ustavujících valných hromadách v Praze, Českých Budějovicích, Plzni, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Liberci, Pardubicích, Hradci Králové, Brně, Zlíně, Olomouci a Ostravě. Na ustavujících valných hromadách bylo zvoleno vedení oblastních poboček ČBS ČSSI, jejich zástupci v rozšířeném výboru ČBS a byly projednávány náměty na hlavní oblasti činnosti ČBS. Zájem o členství v ČBS fyzických i právnických osob byl relativně velký, neboť nově vznikající projekční a stavební firmy většinou neměly dostatek prostředků na financování vlastního rozvoje a výzkumu a u řady privatizovaných a transformujících se firem byly útvary technického rozvoje zcela zrušeny. Do ČR se začalo dovážet množství nových výrobků a technologií, připravoval se přechod na soustavu evropských norem pro navrhování a provádění betonových, zděných a spřažených konstrukcí. V nových podmínkách bylo zájmem státu i řady členů nové ČBS na vytvoření takového systému certifikace, který by bránil konkurenci s nižší kvalitou a tím i nižšími cenami. V překotném procesu transformace stavebnictví v 1. polovině 90. let se značně oslabil také do té doby zavedený přísun technických informací, a to jak zánikem některých odborných periodik, tak také přechodně sníženou frekvencí pořádaných odborných konferencí, seminářů a školení. Přitom si řada podnikatelů uvědomovala, že postupná stabilizace trhu v konkurenčním prostředí přinese úspěch pouze těm, kterým se podaří udržet kontakt s technickým rozvojem. Tuto situaci si výkonný výbor ČBS uvědomoval a snažil se napomoci jejímu zlepšení. Navázal na úspěšné působení kdysi rozpuštěného a znovu obnoveného ČSSI i na aktivity v oblasti betonových konstrukcí rozvíjené v rámci zanikajících stavebních společností ČSVTS a v pražské oblasti i na dlouholetou činnost Komise statiků.

První akce ČBS

Pro 90. léta bylo příznačné, že se akce ČBS dělily na ty pořádané centrálně výkonným výborem, resp. sekretariátem ČBS v Pardubicích, a dále na akce, které připravovaly ad hoc jednotlivé oblastní pobočky ČBS. Zatímco nejvýraznější akcí prvního typu se staly od roku 1994 Betonářské dny, které si svoji úroveň a prestiž víceméně udržely dodnes, akce oblastních poboček postupně řídly tak, jak slábla motivace i organizační možnosti členů jednotlivých OP ČBS. Několik tehdejších regionálně pořádaných akcí ČBS (bez výjimky připravovaných ve spolupráci s řadou jiných organizací) se postupem času transformovalo do akcí pořádaných už zcela mimo ČBS. ČBZ ČSSI se v té době odborně podílela také na uspořádání tří mezinárodních výstav o betonu CONCON, jejichž realizátorem byla ovšem obchodní společnost AXIS. První mezinárodní výstava CONCON '96 byla uspořádána v květnu 1996 v Praze s mottem Moderní technologie a nové materiály. Spolupráci se společností AXIS bylo tehdy nutná, protože tehdejší ČBZ ČSSI neměla dostatečně vybavený sekretariát ani zkušenosti a potenciál pro organizaci akce takového rozsahu. Odborné semináře v rámci výstavy však byly pořádány přímo ČBZ. Výstava, které se zúčastnilo cca 70 vystavovatelů, byla hodnocena velmi kladně, a proto výbor ČBZ ČSSI rozhodl o konání výstav ve dvouletém cyklu. CONCON 1998 byl uspořádán v lednu 1998 už ve Veletržním paláci v Praze, a to opět ve spolupráci s firmou AXIS. V rámci této výstavy byly uspořádány i 3 úspěšné odborné semináře: Betonové podlahy, Trhliny v betonových konstrukcích a Vyztužování betonových konstrukcí. Třetí a poslední CONCON 2000 proběhl také v Praze, opět se dvěma odbornými semináři Ohlas výstavy už byl ale dramaticky nižší a navíc už tehdy začal pracovat nový, profesionální sekretariát ČBZ. I z tohoto důvodu ztratila další spolupráce s firmou AXIS odůvodnění a betonářské výstavy začala pořádat ČBZ (ČBS) při rozšiřujících se Betonářských dnech.

ČBS/ČBZ ve 2. polovině 90. let, spojení s ČNK FIP

Žádoucí odbornou úroveň činnost ČBS nebylo možné zajistit bez upevňování vazeb na významné mezinárodní odborné organizace, které dlouhodobě shromažďují a zpracovávají výsledky světového vývoje a výzkumu v oboru betonu a vypracovávají informační materiály a mezinárodní doporučení ovlivňující rozvoj oboru (CEB, FIP, IABSE, CIB, RILEM ad.). Nadto byl navázán poměrně úzký kontakt ČBS s několika rozvinutými evropskými betonářskými společnostmi, které poskytovaly zvlášť v počáteční fázi existence ČBS cenné rady a podněty k rozvoji činnosti. Byly jimi především společnosti Německa, Nizozemska a také Velké Británie. Dr. Stiller, tehdejší ředitel německého Beton-Verein, byl v roce 1994 také jmenován prvním čestným členem ČBS. ČBS/ČBZ po celá 90. léta hledala svůj pevný, funkční a zároveň perspektivní statut a prošla při tom řadou výrazných změn koncepčních i personálních. V roce 1996 se ČBS rozhodla více otevřít i zájemcům z oblasti zděných konstrukcí a výroby silikátových kusových staviv a změnila svůj název na Českou společnost pro beton a zdivo (ČBZ) při ČSSI. Na členské schůzi v listopadu 1996 byl zvolen nový výbor ČBZ. Předsedou se stal Ing. Pavel Čížek, který už předtím společnost nějakou dobu výkonně řídil. Členy nového výboru bylo v roce 1996 zvoleno několik osobností z oboru mostního předpjatého betonu (Ing. Milan Kalný, prof. Ing. Jiří Stráský, DSc., Ing. Vlastimil Šrůma, CSc., MBA), které dosud působily v Českém národním komitétu FIP (ČNK FIP) při České stavební společnosti Českého svazu vědeckotechnických společností (ČSVTS). Tím bylo zahájeno propojování činnosti ČBZ ČSSI a ČNK FIP, které vyústilo 1. ledna 1999 v hromadný vstup dosavadních členů komitétu do řad členů ČBZ (ČBS). Byla tak vytvořena relativně silná startovní základna kolektivního členství v ČBS, která se pak dále rozšiřovala i o organizace z jiných oblastí betonového stavebnictví.

Přechod k profesionální ČBS

V závěru roku 1999 byl zvolen nový, v pořadí již třetí výbor ČBS (tehdy stále ještě ČBZ), který měl plných 17 členů. Novým předsedou společnosti se stal prof. Ing. Jan L. Vítek, CSc., prvním místopředsedou Ing. Milan Kalný. Volba tohoto výboru proběhla v situaci, která byla pro Českou betonářskou společnost do značné míry zlomová, a složení nového výboru a jeho ambice s ní korespondovaly. V relativně krátkém období, do něhož se navíc zkoncentrovalo několik důležitých událostí, musela tehdy ČBS komplexně rozhodnout o způsobu řešení několika narůstajících omezení, které nejen bránily rozvoji společnosti, ale do jisté míry ohrožovaly i samotnou její smysluplnou existenci. Těmi důležitými událostmi bylo jednak organizačně i jinak velmi vydařené fib sympózium PRAGUE 1999, které znamenalo významný vzestup prestiže ČBS, rozšíření mezinárodních vazeb, z nichž ČBS od té doby trvale čerpá, jednak radikální posílení členské základny – a zároveň potenciálu odborných aktivit ČBS – přistoupením členů bývalého Národního komitétu FIP při ČSVTS. Aby se komplexně vyřešily největší strukturální obtíže dosud dobrovolnické ČBS, byly už od roku 1997 připravovány několika osobnostmi, vesměs členy budoucího nového výboru ČBS, zásadní koncepční kroky a dokumenty, které posléze umožnily právní autonomii a potřebnou transformaci statusu ČBS i charakteru její činnosti pro další období. Významných změn byla potom v krátké době provedena celá řada:

  1. Na základě zkušeností a rady spřátelených evropských společností bylo v průběhu roku 1999 rozhodnuto zřídit profesionální sekretariát ČBS ČSSI, pro který byli do funkcí tajemníka (později výkonného ředitele) a projektové manažerky získáni Ing. Vlastimil Šrůma, CSc., MBA, a Ing. Jitka Broner Mansfeldová. Nová hlavní kancelář ČBS byla zřízena v Praze. Nové výkonné vedení ČBS začalo pracovat na konci roku 1999 a hned na počátku roku 2000 přebralo agendu a kompetence dosavadní pardubické základny ČBS. Jedním z prvních systémových kroků bylo ukončení činnosti obou zbylých OP ČBS, kromě Pardubic i v Brně. Řízení veškeré činnosti ČBS tak bylo soustředěno i formálně do jednoho jediného centra, čímž byl koneckonců ale jen legalizován stav, který fakticky panoval už několik let. Profesionalizace výkonného vedení ČBS od roku 2000 znamenala významné posílení možností i pozice ČBS a výsledkem bylo relativně dlouhé období trvalého rozšiřování činnosti a zkvalitňování akcí společnosti.
  2. Dalším významným krokem, k němuž došlo v letech 1998 a 1999 bylo vypracování základních „legislativních" dokumentů řádně definujících ČBS, především Organizačního řádu ČBS (tehdy ještě ČBZ) přijatého členskou schůzí v závěru roku 1999 spolu s volbou nového výboru. Tento organizační řád navazoval důsledně na tehdejší Stanovy ČSSI a obsahoval i ustanovení, která korespondovala s tehdy platným Hospodářským řádem ČSSI. Přes všechny potřebné úpravy, které přinesly následující roky, jsou takto postaveny stanovy ČBS dodnes. Pro transformační kroky ČBS v roce 1999 bylo rozhodující, že tehdy nové stanovy ČSSI poprvé umožňovaly získání statusu právně samostatných subjektů svým oblastním pobočkám a – zcela nově – i tzv. odborným společnostem. A právě jednou z odborných společností ČSSI se v roce 1999 ČBS, tehdy ještě jako Česká společnost pro beton a zdivo ČSSI, rozhodla stát. Nově koncipovaná, právně, daňově atd. již samostatná ČBS pak formálně vznikla vydáním registračního listu (zřizovací listiny) prezídia ČSSI dne 24. února 2000. V závěru roku 2001 pak došlo po dohodě členské základny k návratu k původnímu názvu Česká betonářská společnost ČSSI.